Laos má velice zvláštní kulturu. Jak už název, Laos People's Democratic Republic(Laoská lidově-demokratická republika), napovídá je to komunistická země. Všude po celé zemi najdete na domech vlaječky se srpem a kladivem, což samozřejmě není nic zvláštního. Co nás ale opravdu překvapilo je mix komunismu a náboženství. Když jsme poprvé narazili na svatostánek, který vypadal podobně jako thajský oltáříček, jen místo Buddhy tu byla umístěna busta Kaysona Phomviane(jeden z vůdců revoluce), tak nás to dost rozesmálo. Když jsme pochopili, že to myslí vážně tak nás to překvapilo. Tady nějakým způsobem vypustili myšlenku, že víra je opiem lidstva. Podle všeho sám nejvyšší(opět Kayson) byl sám velkým budhistou.
Navštívil jsem hřbitov revolucionářů nedaleko Vientiane a tady jsou hroby komunistické elity, na kterých jsou po stranách ochranné bohyně apsary a vpředu srp s kladivem. Takovýhle mix jsem zatím nikde jinde neviděl.
Zároveň s tím mají pro nás trochu nepochopitelný styl budování okrasných parků věnovaných těmto symbolům. Vesnice na Bolaveanské vrchovině, čítající něco kolem 1000 obyvatel a vsazené uprostřed zeleně, má jeden park se sochami revolucionářů a na jeho okrajích se další dva budují. Tolik umělé zeleně na obyvatele nemá snad žádné město světa. Buďto jsou Laosané megalomani, nebo vizionáři, rozhodnutí ať si udělá každý sám.
V Laosu skončily LPG stanice. Jednou to přijít muselo. Náš tukan tak musel přejít na klasický plyn na vaření v lahvích. Ceny v Laosu nás dost překvapily. Z běžných 12kč/kg se cena dostala na 45kč/kg, což už je celkem dost. Abysme nezůstali na suchu musíme vézt dvě lahve.
Proto když jsme konečně v Thakheku narazili první LPG stanici, okamžitě jsme nabrali co se vešlo. Ale to jsme ještě netušili, že se vejde víc než je zdrávo. Chlapíci jsou podnikaví a protože plnící hadice má stejnou koncovku jako plynová bomba, tak nám nabízejí i jejich doplnění . Cena je o třetinu nižší a tak nadšeně souhlasíme. V jedné lahvi zbývá asi 5 kg. Normálně se do ní dává 15 kg. Chlapík nacvaká něco na pumpě a už to plní. Než bys řekl propan-butan je v naší lahvi dalších 22 kg plynu. Bomba je nacpaná na 27 kg a nám se zdá, že se maličko zakulacuje. Chlapík se cpe i k druhé lahvi, která je prázdná , že jí taky narve. Ani náhodou!! Odjíždíme a za prvním rohem přeléváme plyn z bomby tvaru melounu do té prázdné. Jak se snižuje tlak v lahvi, tak se uvolňují i naše sevřené půlky. Příště si to radši budeme pořádně kontrolovat, jinak budeme mít na konci sedací svaly jak ze železa.
Jedna část Laosu se pyšní nádhernými vápencovými kopci, které jsou plné krasových jeskyní. To si samozřejmě nemůžeme nechat ujít. Míříme na jeskyni Buddhů. Před několika lety sem vlezl lovec netopýrů a objevil tady stovky sošky asi 300 let starých. Pravděpodobně tady byly ukryté před nájezdy Thajců. Kolem jeskyně není moc ukazatelů a tak omylem nacházíme ukazatel na jinou jeskyni nedaleko. Máme čas a tak do toho jdem . Nebýt několika místních, tak bysme tam ani nedošli, ale to by byla škoda. Jeskyně s jezerem je plná krápníků a vůbec nikdo tu není. Něco takového by u nás mělo vlastní vstupné a stovky návštěvníků. Pokračujeme dále po cestičce a ta nás zavádí ke skalní stěně, kde končí. Najednou si všímáme lehce ošlapaných kamenů a ty nás dovádí do jeskyně, která vede na druhou stranu útesu. Když potom konečně docházíme k jeskyni Buddhů, už nám ani tak zajímavá nepřijde. Vedou k ní betonové schody a uvnitř je několik místních dohlížejících na dodržování klidu.