Začíná to nevinně Ještě nevíme do čeho jdeme

Během našeho návratu z nepovedeného výletu do Miriku jsme jeli kolem rodinného cirkusu. Jak říkají amíci Woooow. V Indickým cirkusu jsem ještě nebyl a Kozáč už vůbec. Přemýšlíme, co tam asi bude k vidění. Pravděpodobně to bude něco, co je pro Indy hodně neobvyklé. Stůl a dva lidi co obědvají příborem. Nebo kousek ulice a budou tam koše a nikde žádnej svinčík. S velkým očekáváním jdeme na představení. Pohled na šapitó naše očekávání jen umocňuje. Po střeše se probíhá nějakej maník a protože je po dešti, tak vylévá vodu z kapes. Šapitó je děravé jak řešeto a voda tak teče rovnou dovnitř.

Nedozírné výšiny Ještě pár salt a už to rozjedeme

    Představení se rozjíždí bez jakýchkoliv ceremonií. Nejdřív trochu zahraje Andží Rajma, což je místní obdoba Michala Davida a pak už ve výšinách začíná představení. Vypadá to, že se rozcvičují a když už začnou metat kozelce, tak je najednou po představení. Účinkující vypadají často dost nejistě. Před začátkem každého čísla všechno tak trochu nanečisto vyzkoušejí, jako by byli v zácviku. Je tu jen pár opravdových profíků. Z celého cirkusu máme dojem, že se rodinka rozhodla rozjet cirkus a právě se to učí. Celé to probíhá dost po Indicku. Nářadí vypadá jako vyrobené ještě když tu bylo království a zabezpečení je dost pofidérní. Všechny artistky se jistí smyčkou ocelového lanka kolem pasu. Když dojde na představení, kdy děvče visí hlavou dolů a přechází manéž tak, že zahakuje nohy do popruhů, tak náhle slečna letí vzduchem. Ocelová smyčka jí zachytila a očividně to dost bolí. Vyprostit se musí sama. Jeden popruh to nevydržel a prasknul.

Práce na čerstvém vzduchu I ve vedrech je tu příjemný vánek

    Další velkou atrakcí je jízda smrti. Vchodem do šapitó vskočí dvě motorky - asi Bažáže :o) V ústraní úplně u stěny mimo manéž je koule s vchodem. Chlapíci zamíří přímo tam a začnou jezdit po stěnách. Většina návštěvníků to musí sledovat s vyvrácenými hlavami, aby tam vůbec viděli. Když se tam chlapíci vyblbnou, tak prostě odjedou. Pusťte tam nás s Vespou a to teprv uvidíte vzrůšo. Kdyby se nám na stropě zakuckala a zdechla kvůli špatnému palivovému kohoutu, tak by diváci ani nedýchali :o)

Jezdecký veterán I po letech služby stále připraven

    Jedno z dalších představení nás nenechalo v klidu. Gymnastika na kolech. Samotné představení by nebylo až tak výjmečné, ale ať děláme co děláme nemůžeme odtrhnout oči od jezdkyně, které je tak kolem 50 a má silnou nadváhu. Na kole blbne obstojně, to se jí musí nechat. S takovým pupkem je to dost solidní výkon. Samozřejmě nechybí klauni, žongléři a plivání ohně. Jen na žádná zvířata nedošlo. Asi už je někdo snědl. Během představení se pokouším v těch špatných světelných podmínkách fotit. Najednou přiběhne pohůnek a křičí, že to je zakázané. Asi se bojí, abych nevynesl Know-How.

    Venku bizardní obrázky pokračují. Před šapitó je karousel poháněný klikou. Jezdí se na dřevěných konících, kteří už mají Chuchli dávno za sebou. Jeden z nich má v noze víc hřebíků než Jožo Ráž. Má to prostě své zašlé kouzlo. Celé to působí tak trošku snově. Kdyby jsme ještě na něco podobného narazili a měli čas, tak určitě zopakujeme.