Přípravy na nový rok  Všude kam se podíváte je spousta lampionů a nové se stále vyrábějí

Po delší době se znovu ozýváme, řešili jsme problémy s našimi miláčky. Teď bohužel řešíme další velký problém. Jak odjet tady z východu. Máme 3 možnosti. Buď přes Barmu, na což nemáme peníze Chtějí cca 120 tisíc :o( Nebo transportovat stroje po moři do Indie, což vypadá na cca 50-60 tisíc. Poslední možnost je to tady prodat, zajet do Indie a tam pořídit nové stroje. Zatím se nejvíce přikláníme k možnosti číslo 2, ale bude to komplikované. Uvítáme komentáře k tématu, ale zatím si počtěte co nás potkávalo.

První večer v Kambodže jsme se rozhodli, že na oslavu vstupu ochutnáme místní pivo. Chvíli jsme si nesměle prohlíželi nabídku. Piva jsou postavená přímo na sluníčku a značky mají vtipné názvy - Angkor(nejznámější památka Kambodži), Anchor(kotva), Cambodia...Jedno jsme si objednali a dostali ho jak jinak než nalité na ledu a brčkem :o) Po večeři jsme se jen tak procházeli městem a jako komáry nás přitahovalo barevné světlo v jedné velké zahradě. Je tam nějaká velká sláva a tak zpovzdálí nakukujem, jak se tu slaví. Ve vteřině po nás jdou nějaký chlapíci, asi nás vyhodit. Než se nadějeme, tak sedíme u stolu a v ruce máme pivo a v ksichtě napatlanej pudr s příměsí kafru(ten je tady na východě snad i na kondomech).

Rok Kozla jsme si prostě nemohli nechat ujít

    Místní vládce kraje uspořádal pro zaměstnance oslavu kambodžského nového roku a jak nás uviděl, tak nás pozval na jedno. Podle místních zvyklostí je pro štěstí dobré potírat si navzájem tváře pudrem. Všichni jsou bílí a pudr mají všude. Krásnej zvyk, až na to, že to leze do očí a do piva. Nevím co je horší. Slavnost je dost zajímavá. Všichni tančí kolem fontány ve volném stylu. V podstatě se jen chodí a do toho všelijak vlní rukama. Nechali jsme se strhnout a taky se zavlnili. To je asi poprvé co někdo viděl Kozáče tančit :o)) Bohužel jsem si do té tmy vůbec nebral foťák a tak není žádný důkaz. Dozvídáme se tu, že kambodžský král studoval za svých mladých let v Praze. Pravděpodobně vysokou školu U Fleků.

Slaví se všude a ve velkém

   Slavnost je v plném proudu a místní policista, v civilu DJ, to roztáčí na plné pecky. Pivo, které jsme ten den chtěli jen ochutnat do nás lejou pod tlakem. Najednou padne jedenáctá hodina a je to jak když se střelí do hejna vrabců. Všichni naskáčou do aut a je po legraci. Ani na půlnoc nepočkali.

Nový rok nás provázel dále a občas i trochu nepříjemně. Když jsme dorazili do Siam Reapu, města proslulého chrámem Angkor Wat, tak nám oznámili, že hotel za 5$ na noc bude stá během oslav 30$ a téměř všude už je plno. Po opuštění tohoto města jsme zase narazili na problém, že byly zavřené všechny hospody a nebylo se kde najíst.

Polévání Jak jen trochu přibrzdíte, tak to schytáte :o)

   Během naší cesty přes vesničky na severu jsme zažili ještě jinou stránku nového roku. Jedete si takhle v klídku po silnici a najednou vidíte dav lidí, kteří se vás pokoušejí zastavit. Přibrzdíte - asi nějaká havárka, možná buvol přejetej terou, protože nic jinýho se tu po silnicích nepohybuje - a najednou šplouch, přistane na vás kyblík vody. Zabrzdíte a hned se je tu starý známý pudr, který se vám všichni kolem stojící lidé pokoušejí napatlat do obličeje. Spousta lidí to radši pořádně rozjede, aby to neschytali. Zato já to pro jistotu schytávám hned třikrát.