!!! Varování !!! Následující text je nudný, lehce depresivní a mohou v něm zaznít kurva neslušná slova. Pokud něco z toho nemáte rádi, tak raději dále nečtěte !!!
Poslání lodí vypadá jako dobrý nápad. Bohužel jsme v Indii. Oslovili jsme kolem 40ti společností. Poté co se dozvěděli detaily se nám ozvaly asi 4. Je pravda, že jsem poptával spíše dopravu po zemi a moře spíš jako horší případ. Ceny se nám líbily u dvou a tak se do toho pouštíme. Schůzka domluvená na pondělí a nic. Dozvídáme se, že šéfovi umřel otec. Jsme lidi, chápeme, že se to zdrží. Po třech dnech máme schůzku a den na to se mají mazlici proclít a zavřít do bedny. Bezva.
Trochu nechápeme, proč máme procházet celním řízením. Máme dokument - Karnet CPD - který slouží jako určitá záruka a místo proclívání na vstupu a výstupu se jen zkontroluje, jestli dokument sedí a pak se potvrdí. Na vstupu jsme tedy nic neimportovali, tak jak je možné exportovat zboží, které není ani importované, ani Indické. Některé věci asi nikdy nepochopím. Do toho mi náš agent říká, že kdyby jsme tenhle dokument neměli, tak by byl celý proces jednodušší a levnější.
Další den jsou prý potřeba další dokumenty, nakládka v úterý. Uterý se posouvá na čtvrtek. Místo nakládky se najednou mění - máme jet na letiště. Večer dostávám SMS s adresou a nějaké telefonní číslo. Vysvětlení žádné. Už mě to přestává bavit.
Ráno se probouzím s horečkou - dnešek bude bezva. Podle toho, co nás čeká za porod to bude asi horečka omladnic. Dokumenty jsou pod mým jménem a tak musím jet. Vyrážíme v 7 hodin abysme stihli schůzku v 9, ale díky zácpě máme 20 minut zpoždění. Na místě nikdo nečeká. Volám na telefon z SMS a na druhý straně krásně plynulé hindí. Do háje proč vůbec tenhle kontakt mám?
Po další půlhodině telefon, že máme jet do nějaké dílny na té adrese, co byla v SMS. Nemáme tucha kde to je, ale nějak to nacházíme. Asi tři hodiny po začátku schůzky se objevuje povědomá tvář. Ten nám říká, že práce začnou v 5 odpoledne. Celní prohlídka se posouvá na pondělí. Pohár přetekl. S touhle společností končím.
Domlouvám se okamžitě s druhou společností. Domluva OK, jen se chce domluvit s tou původní společností, aby jim nekradl kšeft. Ti si diktují cenu za odvedenou práci(v podstatě nic není hotové) a tak nám celou věc dost prodražují. Náš nový agent prohlašuje, že v rámci fair play dostaneme původní domluvenou cenu, i když na tom nic mít nebude. Pokud budeme spokojeni můžeme něco přidat. V pondělí se stroje zadělávají do bedny a ve středu je proclíno. Teď už zbývá jen počkat, až si to celé převezme lodní společnost a vystaví dokument o převzetí nákladu, který poté slouží k jeho vyzvednutí. Celkově jsme kvůli tomu strávili v Dillí 30 dní. Něco co by mě ani v nejhorší noční můře nenapadlo. Jestli to celé mělo nějaký přínos, tak snad jen to, že jsem se za tu dobu naučil číst Hindí z restauračních menu.
Image našeho nového agenta dostává první trhliny. Cena už není jak byla, ale je pevně stanovená o 10% výše než původní. Co se dá dělat. Celou dobu jsem poptával společnosti po ceně včetně poplatků v Iránu. Po zaplacení peněz se ještě pro jistotu ptám, jaká je cena za celního agenta v Iránu. Majitel mě důrazně upozorňuje, že to mám proclít sám a nikomu nic neplatit. Ale když už jsme u těch peněz, tak nás čeká v Iránu zaplatit 300 dolarů na přístavních poplatcích. Co to do háje znamená, když mi dělal nabídku, tak tam byly některé poplatky rovnou vypsané. Nic z toho mi ale oficiálně nenapsal, jen mi emailem poslal souhrnnou cenu. No to by se člověk posral. Už aby to bylo za námi. Na sledování zásilky potřebuji číslo kontajneru. Chci aby mi ho poslali, ale už mizíme z Dillí a tak mi to stačí další den. Doufejme, že všechno proběhne hladce.